Skládací postel do auta

Plánujete si koupit nebo nechat vyrobit skládací postel na míru do svého auta? Podívejte se na tipy od výrobce, co se v praxi osvědčuje, a na co si dát naopak pozor.

1) Skládat za provozu nebo poskládat za skříň? Nebo oboje?

Termín “skládací” může znamenat dvě různé věci. První je možnost složit postel za provozu, bez vyndávání z auta, tak aby přes týden zabrala v kufru co nejméně místa, a druhý význam je mít možnost postel po sezóně co možná nejjednodušeji vyndat z auta, složit a šoupnout doma nebo u babičky za skříň či do sklepa.

Skládání za provozu

V praxi je možnost skládat postel za provozu důležitá především pro majitele středních aut, kombíků a menších SUV-ček. Prostor v kufru není nafukovací a kromě postele, matrace, spacáků, polštářku s jednorožcem, batohů a svačiny se do něj musí vejít spousta dalších věcí, zvlášť když jezdíte s dětmi.

Majitelé dodávek skládání za provozu většinou neřeší a nechávají postel rozloženou, aby měli možnost kdykoliv za jízdy zastavit a dát si pauzu na vychystané posteli. I jim se ale hodí mít možnost sklopit aspoň část horní desky, buď přední, která se skládá přes druhou řadu sedaček (typicky u VW Ttransporter 4/5/6) nebo naopak zadní (pro lepší přístup pod postel, eventuelně naložení kol a jiných rozměrnějších předmětů.

Pro tento typ skládání musí být ložná plocha postele příšně ke směru jízdy dělená. Obvykle se používá dělení na tři nebo čtyři díly. Kolik dílů zvolit, závisí na požadované velikosti postele ve složeném stavu. Do kombíků je praktičtější čtyřdílná postel, protože třídílná se do kufru buď nevejde nebo vejde “jen tak tak”. Dodávky se dělají spíš trojdílné, ale v obou případech existují i výjimky.

Na co si dát pozor

Kritickými prvky při skládání ložné plochy je geometrie dělení, způsob spojení dílů a šířka ložné plochy.

Číslo 1 - geometrie

Především se vyvarujte nápadu dělit postel podélně, tj. s dělící čárou ve směru jízdy. Vypadá to jako zajímavá myšlenka, ale v praxi takto dělená postel překáží způsobem, který se nedá nazvat jinak než zlomyslným.
Dále tedy budeme uvažovat pouze postel dělenou příčně, na tři nebo čtyři díly.

Číslo 2 - šířka

Ložná plocha musí být téměř vždy o něco užší, než je profil auta v místě, kde se nachází za provozu. Je to dáno principem skládání, protože skládáný díl postele je překlápěn o 180 stupňů, a směrem nahoru se profil většiny aut zužuje, takže deska o něco zadrhne.

Děláte-li si postel svépomocí a bez ověřeného plánku, vyrobte si nejprve šablonu ložné plochy (neboli česky “mockup”) z levného a lehkého materiálu.

Vhodným materiálem je například tenká OSB deska tloušťky 5 mm. Je téměř jisté, že plochu budete všelijak přiřazávat a dolaďovat, a nic neunaví kutila víc než postel po patnácté vynášet z auta, aby “už opravdu naposled” přiřízl “ještě jeden centimetřík”.

I výsledek, jakmile šablonu překopírujete na produkční materilál, bude mnohem čistší a hezčí.

Číslo 3 - panty

Ideálním materiálem jsou klavírní (piánové) panty, které vypadají na výsledku nejúhledněji, ale jsou nejpracnější, vyžadují pečlivou práci, zafrézování a v mnoha případech také zesílení lepením či přidanými vruty.

Výsledek ale při pečlivé práci stojí za to, i proto na našich postelích používáme výhradně tuto techniku.

Pokud pracujete s klavírními panty poprvé, určitě nejprve vyzkoušejte spojení na dvou kusech desky a kousku pantu, tak 30 centimetrů zdéli. Zamontovat správně klavírní pant má svá úskalí.

Druhou variantou je použít podlouhlé bednové (tzv. francouzské) panty (viz obrázek), přišroubované šrouby skrz desku. Ty vytvoří výrobně jednoduché a spolehlivé spojení, které sice nevyniká krásou, ale plánujete-li výslednou postel polepit kobercem, je nejjednodušší a nejméně náchylné na chyby při výrobě. Na každý spoj použijte nejméně tři panty, tedy dva na krajích, jeden uprostřed; u širokých postelí raději 4.

Třetí používaný způsob spojení dílů ložné plochy je ponechat desky samostatně a vyfrézovat do krajů obdélníkové otvory, jimiž provléknete suchý zip nebo popruh, kterým desky k sobě stáhnete. Jde o laciné a rychlé řešení, výhodou je možnost ložnou plochu rozložit na tři samostatné kusy (to ulehčí manipulaci zvlášť u velkých postelí), nevýhodou pak větší pracnost při skládání a rozkládání, také hrany desek trpí trochu víc.

Skládání po sezóně

V tomto smyslu jsou všechny autopostele de-facto skládací, neexistuje snad - a možná by ani raději neměla existovat - postel, která se “našoupává” do auta vcelku.

Jenže vyndat postel z auta, rozložit a uložit do sklepa může být, v závislosti na materiálu a důvtipnosti konstrukce, buď záležitost pěti minut, nebo, zejména u složitých superkonstrukcí z profilů, práce na půl odpoledne, včetně nezbytného sakrování. A co teprve pak postel znova složit, aby všech padesát dílů zapadlo na místo a žádný šroubek nezbyl…

Tak se podívejme na ty jednodušší způsoby.

Spojení na zářezy

U postelí, které vyrábíme (mimochodem, pyšníme se tím, že v oboru skládání patří k těm jednoduchým, pětiminutovým) jsme použili konstrukci na principu zářezů. Jednotlivé díly postele (v naší kombíkové posteli je jich například pouhých 5 + ložná plocha) do sebe jednoduše zasunete.

Spojení na zářezy, pokud si vyrábíte vestavku sami, ovšem vyžaduje velmi přesnou práci, jinak se postel bude při spaní, zejména tom aktivním, všelijak houpat a vrzat. Je prakticky nezbytné použít buď CNC frézu (pro amatéra obtížně dostupná) nebo aspoň frézovací přípravek, aby byly výřezy jeden jak druhý, s minimální vůlí. Výjmečně zručný kutil může zářezy “fláknout” od oka a přibrušovat a přibrušovat, až dokonale zapadnou.
Postel se vždy v provozu ochodí, proto zářezy vyrábějte tak, aby šly zasunout sice bez “nabouchávání”, ale natuho.

I při přesné práci je následně vhodné díly dodatečně zajistit proti posunutí, zvyšuje to životnost postele.

V domácí výrobě lze do rohů namontovat pomocí vrutů dřevěné špalíky, a ty pojistit krátkými vruty (vždy předvrtat!). Špalíky navíc brání posuvu.

Nám se osvědčilo používat jako pojistku pásky ze suchých zipů s očkem, které, provléknuty skrz výřezy, “obejmou” spoj ze čtyř stran a zajistí proti posunu. Rozmístění pásků chce - v závislosti na konstrukci postele - trochu rozmýšlení, aby byly napínány na tah - v příčném směru mají schopnost držet cokoliv pohromadě minimální. Pokud se rozhodnete pro suchozipové pásky, použijte 20 mm šířky, na velké postele pak raději šířku 25 mm.

Oba detaily konstrukce, t.j spojení na zářez i použití pojistných suchých zipů, je vidět na následujícím obrázku. Rekordní čas na kompetní rozložení vyfocené postele byl 160 vteřin.

Spojení na vruty

V amatérské praxi asi nejčastěji zvolíte spojení dílů pomocí vrutů do dřeva. Je výrobně výrazně jednodušší, postel dobře drží, a ačkoliv rozmontování/smontování trvá trochu déle a je k němi potřeba šroubovák (nebo lépe akušroubovák), nejde o nic, co by zručný majitel auta nezvládl.

Při tomto typu spojení je potřeba použít dostatečně dlouhé a silné vruty (pro kombíkovou postel zhruba 4x60), a vždy díry pečlivě a kolmo předvrtat, opět doporučujeme přípravek, tady známé “kolmítko”. Pozor na pokušení, když už je po celém víkendu práce postel skoro hotova, ji nakonec rychle ještě “zbouchnout” dohromady pár vruty bez předvrtání. Rozštípnuté dřevo je v takovém případě téměř jistotou.

U rohových spojů, tenčích materiálů a velkých postelí je vhodné mít v hraně více materiálu, do kterého vrut zajede. Toho docílíte zdvojením desky v místě spoje, tj. nalepením malé destičky naplocho. Použijte vodovzdorné lepidlo: běžný Herkules sice za sucha udrží i slona, ale na postel v kufru auta se tu a tam, při otevřených pátých dveřích, nějaká ta dešťová přeháňka dostane.

A na závěr

Vyrobit skládací postel, tak aby byla praktická, hezká a funkční, je kumšt, ale hrdost nad výsledkem (i když dokonalá první postel, stejně jako dokonalé první cokoliv, se povede jen málokomu) stojí za to.

Pokud si na výrobu svépomocí netroufáte, nebo nemáte dílnu, nebo prostě jen raději o víkendech cestujete než se oháníte frézkou, rádi Vám uděláme skládací a krásnou postel na míru přímo do vašeho auta.

Na viděnou na cestách :-)